Magnesium (Mg) je latinské označení prvku hořčíku a je odvozeno od maloasijského města Magnesie, naleziště magnezitu. Zajímavé čtení o prášků, který možná využíváté i vy při zdolávání náročných stěn. V češtině se běžně pod pojmem magnesium kromě prvku uvádí i magnesium carbonate, což je ve skutečnosti zásaditý uhličitan hořečnatý, přibližného složení 4 MgCO3 . Mg(OH)2. 4 H2O, který je běžně mezi sportovci téměř hanlivě označován jako maglajz.
Hlavní složkou této látky je hořčík, který je v zemské kůře obsažen v množství 1,94 % a tvoří cca 200 nerostů - např. magnezit, dolomit,olivín, pyrop (český granát), mastek, periklas atd. Kromě zmíněných látek, které jsou nerozpustné ve vodě, se vyskytuje hořčík rovněž v rozpustné formě - např. síranů, chloridů apod., především v solných ložiskách, solných jezerech a rovněž v mořské vodě.
„Maglajz“, s kterým jsou sportovci téměř v denním styku, je synteticky připravená sloučenina s výše uvedeným složením, která má speciální fyzikální vlastnosti, jenž způsobují právě to, že nekloužou ruce při lezení horolezcům, pomáhá gymnastům a omezuje pocení rukou, příp. dalších částí těla i při jiných sportech. V dřívějších dobách se používalo magnesium hlavně ve formě prášku, který byl postupně vytlačován „kostkami“ a nyní je stále více nahrazován „kouličkami“. Tento trend souvisí pochopitelně s jedinou negativní vlastností každého magnesia, a to je s prášením, které je nutné co možná nejvíce eliminovat.
Z chemického hlediska je obsah nečistot ve sportovním magnesiu ( těžké kovy, arsen atd.) srovnatelný se složením látek používaných na výrobu léčiv. ( Významné množství hořčíku obsahují léky známé pod názvy Anacid, Gastrogel apod.)
Pro dospělého člověka je denní dávka hořčíku 300 - 400 mg, které může přijmout v běžné potravě nebo jako minerální látku či léčivo. Hořčík patří mezi přední aktivátory enzymů, podílí se na regulaci biochemických reakcí, ovlivňuje energetický metabolismus, snižuje kyselost žaludku atd.
Zdroj informací: https://www.chalk.cz/cs/index.php?p=3