Černolice

29.11.2008 00:00

Sobotní ráno věštilo ranní vstávání. Nicméně vstávalo se vcelku dobře, páč nás čekalo lezení v Černolicích. Promnul sem tedy oka, rychle spáchal ranní hygienu a vyrazil na Smícháč na vlak, kde jsem potkal další členy týmu. Vlakem z Hlaváku byli posláni další členové a tak jsme se ještě víc rozrostli a vyrazili směr Dobřichovice, kde jsme zamávali odjíždějícímu vlaku a vydali se do okolních hvozdů za křemencovými skalami trochu si na nich zaskotačit. Po nějaké chvíli jsme dorazili na místo určení, kde nás už čekal Dědek a další část výpravy, kterou dovez svým varťasem Luboš.

Trochu jsme se zahřáli čajem a rychle jsme se navlíkli do úvazků, popůjčovali si navzájem materiál a šli jsme na věc. V plánu bylo vylézt si pár cest (Panikář,  Jižní rys,..) klasické III., na kterých jsme si vyzkoušeli hlavně zakládání jištění. Dalším bodem programu bylo vyprusíkování si na převis, což sice tak zábavné nebylo, ale je třeba si to určitě zkusit. Zlatým hřebem dne bylo však vyzkoušení si nouzového slanění na Dülfera. To jsme si bez rozdílu všichni myslim do sytosti užili, někteří i dvakrát (Erik). Dole pod skálou jsme se trochu zahřívali a občerstvovali a zkusili si nějaké ty triky s buzolou a GPS.

No nicméně koncem listopadu už dny nejsou nejdelší a tak se nachýlil večer a my jsme se přesunuli zahřát se a občerstvit trochu víc do Dobřichovic. Cílovým bodem byl penzion Zdenka, kde jsme se najedli, pokecali a trochu se i napili. Postupem času se vykrystalizovala „rumová sekce“, která měla splávek pro tento večer trochu níž. Cestou zpět vlakem bylo přelezeno několik cest v interiéru vlaku a na různé způsoby sjety eskalátory na Hlavním nádraží. Některé budovy u Hlavního nádraží neodolaly výzvám cityclimberů a přilehlé bary nátlaku žíznivých a tak se akce podařila rozpustit až v neznámou hodinu. Ještě, že nás čekala volná neděle :)

fotky sobota:

Tereza , Petr , Renata , Luboš

Žiži